Závěť podivínova

Země původu

Československo

Copyright

1923

Rok výroby

1923

Premiéra

22. 2. 1924

Minutáž

78 min

Režie

Zet Molas

Kategorie

film

Žánr

melodrama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Stav filmu

nedochovaný

Originální název

Závěť podivínova

Český název

Závěť podivínova

Anglický název

The Eccentric's Will

Pracovní název

Podivínova závěť

Anotace

Melodrama Závěť podivínova natočila jako svůj debut podle vlastního scénáře Zdeňka Smolová (1896–1956), vystupující pod uměleckým pseudonymem Zet Molas. Díky tomuto snímku, sledujícímu lásku majetného Jindřicha Bukovského k vesnické dívce Drahušce, se po Olze Rautenkranzové a Thee Červenkové stala teprve třetí českou filmovou režisérkou. – Smolová od roku 1916 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Otakara Španiela. Během studia navštívila École des beaux-arts v Paříži, kde začala její fascinace moderní francouzskou kulturou a avantgardou, později zúročená v řadě kritických textů i režijních postupů. Po návratu do Československa se z blíže neznámých důvodů rozhodla pro filmařskou kariéru, a to navzdory absenci jakýchkoliv předchozích zkušeností. Závěť podivínovu produkovala společnost Jupiter Film, v níž byl společníkem režisérčin manžel Bohumil Smola, původně obchodník s dřevem a uhlím. Šlo také o jediný celovečerní hraný snímek, který společnost vyrobila, a v polovině dvacátých let se nacházela v likvidaci. – Dobové recenze vypovídají o relativně dobrém přijetí Závěti podivínovy u kritické obce. Oceňováno bylo zejména nápadité architektonické řešení scény, které podle návrhu Zet Molas vzniklo ve vinohradských ateliérech AB. Největší pozornost tisku ale získal soudní spor mezi představitelkou Drahušky Marií Černou a režisérkou. Molas herečce odmítla vyplatit slíbený honorář sedmi tisíc československých korun s odůvodněním, že pro ni za tuto částku nakoupila nákladnou garderobu a poskytla jí ubytování. U soudu se navíc bránila tvrzením, že Černá nedocházela na natáčení ve stanovené termíny a v několika scénách musela být nahrazena Růženou Hofmanovou. Provedené změny ve scénáři tak údajně vedly ke snížení hodnoty vzniklého díla. V únoru 1924 rozhodl soud ve prospěch Zet Molas. – O ději Závěti podivínovy si lze vytvořit detailní představu díky čtyřjazyčnému libretu, jež produkční společnost Jupiter Film při příležitosti uvedení snímku do kin vydala v knižní podobě.

Obsah

Student Jindřich Bukovský zdědil po svém podivínském strýci starý zámek. Při první návštěvě zámku poznal za romantických okolností vesnickou dívku Drahušku, jejíž babička byla původní majitelkou zámku, avšak byla o něj Jindřichovým strýcem připravena. Student ve snaze napravit strýcovu vinu přiměl Drahušku, aby se i s babičkou do zámku opět nastěhovala. Jindřichova majetku se chtěla zmocnit rafinovaná herečka Lilly. Pokusila se Drahušku odstranit. Když se jí to však nepodařilo a když viděla, že Jindřich prostou dívku skutečně miluje, vzdala se svého úsilí. Drahuška podle dosud tajného dodatku strýcovy závěti zdědila značné jmění a provdala se za milovaného Jindřicha.

Poznámka

Filmové materiály jsou pokládány za ztracené.

Hrají

Zdena Kavková

herečka Lilly Tawerová

Vladimír Novotný

Jindřich Bukovský

Marie Černá

Drahuška

Tommy Falley-Novotný

Toník, Drahuščin bratr

Alois Charvát

zahradník

Vojtěch Záhořík

Robert Velecký, Jindřichův strýc

Rudolf Stahl

příbuzný

Růžena Hofmanová

dubl za Marii Černou

Štáb a tvůrci

Režie

Zet Molas

Původní filmový námět

Zet Molas

Scénář

Zet Molas

Architekt

Hans Ritschel

Produkční údaje

Originální název

Závěť podivínova

Český název

Závěť podivínova

Anglický název

The Eccentric's Will

Pracovní název

Podivínova závěť

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Stav filmu

nedochovaný

Žánr

melodrama

Země původu

Československo

Copyright

1923

Rok výroby

1923

Premiéra

předpremiéra 15. 10. 1923 (kino Koruna, Praha)
premiéra 22. 2. 1924 /přístupný mládeži/ (kino Na Slovanech, Praha)

Výrobce

Jupiter

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

AB Vinohrady

Distribuce

Jupiter

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

78 min

Původní metráž

2 200 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,33

Barva

černobílý

Zvuk

němý

Verze

česká

Mluveno

bez dialogů

Podtitulky

bez titulků

Mezititulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Revue

Zet Molas

Před sto dvaceti lety se narodila Zet Molas – průkopnice české filmové kritiky, scenáristka, herečka a režisérka. Ve své...

Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z údajů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.