Melodrama Závěť podivínova natočila jako svůj debut podle vlastního scénáře Zdeňka Smolová (1896–1956), vystupující pod uměleckým pseudonymem Zet Molas. Díky tomuto snímku, sledujícímu lásku majetného Jindřicha Bukovského k vesnické dívce Drahušce, se po Olze Rautenkranzové a Thee Červenkové stala teprve třetí českou filmovou režisérkou. – Smolová od roku 1916 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Otakara Španiela. Během studia navštívila École des beaux-arts v Paříži, kde začala její fascinace moderní francouzskou kulturou a avantgardou, později zúročená v řadě kritických textů i režijních postupů. Po návratu do Československa se z blíže neznámých důvodů rozhodla pro filmařskou kariéru, a to navzdory absenci jakýchkoliv předchozích zkušeností. Závěť podivínovu produkovala společnost Jupiter Film, v níž byl společníkem režisérčin manžel Bohumil Smola, původně obchodník s dřevem a uhlím. Šlo také o jediný celovečerní hraný snímek, který společnost vyrobila, a v polovině dvacátých let se nacházela v likvidaci. – Dobové recenze vypovídají o relativně dobrém přijetí Závěti podivínovy u kritické obce. Oceňováno bylo zejména nápadité architektonické řešení scény, které podle návrhu Zet Molas vzniklo ve vinohradských ateliérech AB. Největší pozornost tisku ale získal soudní spor mezi představitelkou Drahušky Marií Černou a režisérkou. Molas herečce odmítla vyplatit slíbený honorář sedmi tisíc československých korun s odůvodněním, že pro ni za tuto částku nakoupila nákladnou garderobu a poskytla jí ubytování. U soudu se navíc bránila tvrzením, že Černá nedocházela na natáčení ve stanovené termíny a v několika scénách musela být nahrazena Růženou Hofmanovou. Provedené změny ve scénáři tak údajně vedly ke snížení hodnoty vzniklého díla. V únoru 1924 rozhodl soud ve prospěch Zet Molas. – O ději Závěti podivínovy si lze vytvořit detailní představu díky čtyřjazyčnému libretu, jež produkční společnost Jupiter Film při příležitosti uvedení snímku do kin vydala v knižní podobě.
Student Jindřich Bukovský zdědil po svém podivínském strýci starý zámek. Při první návštěvě zámku poznal za romantických okolností vesnickou dívku Drahušku, jejíž babička byla původní majitelkou zámku, avšak byla o něj Jindřichovým strýcem připravena. Student ve snaze napravit strýcovu vinu přiměl Drahušku, aby se i s babičkou do zámku opět nastěhovala. Jindřichova majetku se chtěla zmocnit rafinovaná herečka Lilly. Pokusila se Drahušku odstranit. Když se jí to však nepodařilo a když viděla, že Jindřich prostou dívku skutečně miluje, vzdala se svého úsilí. Drahuška podle dosud tajného dodatku strýcovy závěti zdědila značné jmění a provdala se za milovaného Jindřicha.
Filmové materiály jsou pokládány za ztracené.
herečka Lilly Tawerová
Jindřich Bukovský
Drahuška
babička
Babal
Rudy
kuchař
Toník, Drahuščin bratr
zahradník
Robert Velecký, Jindřichův strýc
notář
příbuzný
dubl za Marii Černou
Závěť podivínova
Závěť podivínova
The Eccentric's Will
Podivínova závěť
film
hranýdistribuční
nedochovaný
melodrama
Československo
1923
1923
předpremiéra 15. 10. 1923 (kino Koruna, Praha)
premiéra 22. 2. 1924 /přístupný mládeži/ (kino Na Slovanech, Praha)
dlouhometrážní
78 min
2 200 metrů
35mm
1:1,33
černobílý
němý
česká
bez dialogů
bez titulků
české
české
Před sto dvaceti lety se narodila Zet Molas – průkopnice české filmové kritiky, scenáristka, herečka a režisérka. Ve své...
Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z údajů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.