Venkovské melodrama Princezna z chalupy byl jeden ze snímků, které v rychlém sledu po sobě natočil režisér Jan Arnold Palouš (1888–1971) pro společnost Pragafilm. Z pětice děl se dochovala bohužel pouze poslední komedie s názvem Čertisko (1918). – Vesnická dívka Mařka Lomozová touží po poznání městského života. V Praze se seznámí s elegantním doktorem Vorlem, kterému ale spíše než o lásku jde o Mařčino dědictví po staré tetě. Když zjistí, že majetek získal jiný z příbuzných, dívku opustí. Mařka se zklamaná vrací zpět na vesnici, kde přijme nabídku k sňatku od místního rolníka Kopala. Její přetrvávající hořkost změní až náhlá tragédie. – Nemnohé dobové ohlasy oceňovaly zejména vizuální krásu filmu, část jehož děje byla zasazena do prostředí berounské přírody. Příznivě se v tisku psalo také o hereckém obsazení. Pro významného kabaretiéra, zpěváka a šansoniéra Rudolfa Jílovského, jenž ztvárnil doktora Vorla, šlo o první a pravděpodobně poslední filmovou roli. Ve dvacátých a třicátých letech působil jako redaktor v několika nakladatelstvích, roku 1948 emigroval a po zbytek svého života pracoval pro Rádio Svobodná Evropa. V Princezně z chalupy se také v blíže neznámé roli poprvé na plátně objevila ve své době jedna z nejstarších českých filmových hereček Emilie Boková, představitelka vedlejších úloh v němých snímcích dvacátých let, mezi kterými lze zmínit například kořenářku Marjánu z Černých myslivců (1921; režie Václav Binovec) nebo žebračku zvanou Bílá paní z Dvojího života (1924; režie Václav Kubásek).
Jsou žně a staří Lomozovi pracují spolu s dcerou Mařkou na panském. Mařka touží po městském životě a ráda přistoupí na nabídku jedné příbuzné, aby s ní odjela. Ve městě pozná elegantního dr. Vorla, kterému však jde především o Mařčino dědictví po staré tetě. Když se však dědicem stane jiný příbuzný, Vorel Mařku opustí. Zklamaná dívka se vrátí domů a brzy se dostane do sporu se švagrovou. Přijme proto raději nabídku k sňatku od místního rolníka Kopala. Kopal záhy zjistí, že se na pomoc své ženy nemůže spoléhat. Jednou před bouřkou chce Kopal urychleně svézt obilí z pole a je těžce zraněn převrátivším se žebřiňákem. Mařka se po tomto neštěstí změní a snaží se Kopalovi vše vynahradit. Ani Vorlovi, který se dozvěděl o nalezení tetiny závěti a tudíž o Mařčině dědictví, se nepodaří ji od manžela odloučit. Mařka už pevně stojí po boku svého muže a Vorla odmítne. (Podle dobového popisku.)
Filmové materiály jsou pokládány za ztracené.
rolník Kopal
Mařka Lomozová
Mařčina teta
dr. Vorel
starý Lomoz, Mařčin otec
dědeček
Princezna z chalupy
Princezna z chalupy
The Princess from the Cottage
film
hranýdistribuční
nedochovaný
melodrama
Rakousko-Uhersko
1918
1918
datum cenzury 31. 12. 1920
premiéra 21. 2. 1919 /nepřístupný mládeži/ (kino Světozor, Praha)
středometrážní
49 min
1 400 metrů
35mm
35mm
1:1,33
černobílý
němý
česká
bez dialogů
bez titulků
české
české
Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z údajů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.
